Netopýři - co jsou zač?

Netopýři patří mezi savce do skupiny označované jako řád Letouni, protože si jako jediní z nich osvojili schopnost aktivně létat. Netopýři jsou živočichové s převážně noční aktivitou, některé druhy však vyletují z úkrytů ještě před soumrakem. Za tmy se orientují pomocí tzv. echolokace. Vydávají pro lidské ucho neslyšitelné ultrazvuky a podle jejich ozvěny dokážou určit svou polohu v prostoru, rozpoznat okolní překážky, případnou kořist nebo jiné netopýry.

Potrava
Všichni naši netopýři se živí výhradně hmyzem, případně jinými drobnými bezobratlými živočichy, např. pavouky. Potravu loví ve vzduchu, sbírají z povrchu listů stromů, z vodní hladiny nebo i ze země.

Životní cyklus
Svým životním cyklem se naši netopýři přizpůsobili střídání ročních období. Od května do července vytváří samice netopýrů seskupení označované jako letní kolonie. Kolonii mohou tvořit desítky až stovky samic. Jako úkryty využívají stromové dutiny, půdy budov, štěrbiny za obložením nejrůznějších staveb apod. Během června a července rodí samice v koloniích mláďata. Samice většiny druhů rodí pouze jedno mládě za rok.

Mláďata rostou velmi rychle, za 4 až 6 týdnů se již začínají osamostatňovat. Během měsíce srpna se letní kolonie postupně rozpadají a začíná období tzv. podzimních přeletů. Během nich se vyhledávají samci a samice a dochází k páření. Zároveň se netopýři "vykrmují", shromažďují tukové zásoby před nastávající zimou.

Od konce října a během listopadu se začínají netopýři stěhovat do zimních úkrytů, kterými jsou především různé sklepy, staré štoly a jeskyně. Zde postupně upadají do stavu tzv. hibernace, kdy se snižuje jejich tělesná teplota a zpomalují všechny životní procesy. Tak přečkávají s minimální spotřebou energie nepříznivé zimní měsíce, přičemž využívají nashromážděné tukové zásoby.

Od konce února a během března opouštějí netopýři zimoviště a nastává období tzv. jarních přeletů, na konci kterého se opět postupně formují letní kolonie.

Úkryty v lidských stavbách
V důsledku přetvářením krajiny lidskou činností dochází neustále k úbytku přirozených úkrytů netopýrů a proto se řada druhů naučila využívat náhradní možnosti, které jim poskytují lidské stavby. Zde nacházejí potřebné teplé mikroklima, klid a ochranu před vlivy počasí, případně i před predátory. Velký význam mají tyto úkryty zejména pro letní kolonie samic s mláďaty. Můžeme je najít na půdách kostelů, zámků a obytných budov, za dřevěným obložením nebo za trvale otevřenými okenicemi chat, ve štěrbinách pod oplechováním střech či ve škvírách pod prasklou omítkou.

Tyto úkryty mohou být využívány nejen letní kolonií samic s mláďaty, ale rovněž krátkodobě v období přeletů nebo jako zimoviště. Někdy mohou netopýři obývat stejný úkryt také celoročně.

• Jakékoliv rušení, zejména v době porodů a odchovů mláďat.
• V nevhodnou dobu a nevhodně prováděné stavební práce. Netopýři využívají tradičně po mnoho let stejné úkryty, které jim poskytují nejvhodnější podmínky pro vývoj mláďat. Při náhlé ztrátě takového úkrytu, např. v důsledku rekonstrukce stavby nebo uzavření půdních prostor, je pro ně velmi obtížné až nemožné najít v krátkém časovém období odpovídající náhradu.
• Uzavírání vletových otvorů proti vnikání holubů pletivem apod. zabraňuje nejen návratu netopýrů do úkrytu, ale pokud se provede v době přítomnosti netopýrů, může dojít k jejich uvěznění uvnitř úkrytu a následnému hromadnému úhynu.
• Používání jedovatých konzervačních látek a nátěrů trámů na půdách, které způsobuje otravy netopýrů.
• Záměrná likvidace člověkem v důsledku lidské ignorance a přetrvávání nesprávných mýtů.

Netopýři mají poměrně malé rozmnožovací schopnosti, proto každou větší ztrátu nahrazují velmi těžko a pomalu. Každá ztráta tak může znamenat vážné ohrožení existence celé populace.

Ochrana
V České republice se vyskytuje 23 druhů netopýrů a všechny jsou zákonem chráněné (Zákon 114/1992 Sb. o ochraně přírody a krajiny a prováděcí vyhláška č. 395/1992 Sb.) Pro jakoukoliv manipulaci s netopýry nebo zásah na jejich stanovišti je proto třeba souhlasu orgánů ochrany přírody (MŽP, odboru životního prostředí příslušného krajského úřadu, správy CHKO nebo NP). Náš stát je zavázán chránit netopýry rovněž na základě mezinárodních dohod (např. Dohoda o ochraně populací evropských netopýrů).

Netopýři jsou ohrožení živočichové, kteří potřebují naši ochranu. K tomu však nestačí jen zákony a mezinárodní dohody, ale je nezbytná spolupráce veřejnosti, zejména majitelů a správců budov.

Základem ochrany netopýrů je nerušit je v době přítomnosti v úkrytu. Pokud plánujete opravu střechy či jiné úpravy stavby obývané netopýry, je třeba dodržet několik následujících zásad:

• stavební práce provádět v období nepřítomnosti netopýrů v úkrytu - u letních kolonií je to období přibližně od konce srpna do začátku března
• zachovat vletové a výletové otvory, které dosud netopýři používali
• opatření proti vnikání holubů do půdních prostor provést tak, aby byl zároveň umožněn přístup netopýrů - podrobnější informace získáte na kontaktních místech (viz dále)
• pro impregnaci dřeva používat prostředky co nejméně toxické pro netopýry (např. prostředky na bázi pyrethroidů nebo sloučeniny bóru), aplikovat je v období nepřítomnosti netopýrů a nejlépe několik měsíců před jejich návratem do úkrytu

• Hromadění trusu pod kolonií na půdě lze předejít umístěním plastové fólie na podlahu před příletem kolonie, kterou na konci sezóny snadno sbalíme a odneseme i s trusem. Trus lze následně využít jako výborné hnojivo na zahrádce.
• Znečišťování oken pod výletovým otvorem padajícím trusem, případně močí, lze zamezit tím, že pod otvor nainstalujeme plechovou stříšku.
• Náhodnému vletu netopýrů otevřeným oknem do bytu lze předejít použitím okenní sítě na komáry, pokud to nelze (u vyklápěcích oken) nechat při větrání alespoň přes okno zataženou záclonu.
• Pokud vám netopýr vletěl do bytu, je nejlepší co nejvíce otevřít okno, zhasnout světlo a počkat - netopýr si většinou najde cestu ven sám.
• Šramocení a hlasovým projevům netopýrů nelze zamezit. Doba přítomnosti netopýrů v úkrytu však bývá omezena jen na krátké období v roce a nezbývá než zkusit trochu tolerance a trpělivosti.
• Najdete-li zraněného či vysíleného netopýra, nikdy na něj nesahejte holýma rukama (kvůli riziku pokousání), ale v rukavicích nebo pomocí hadru, kapesníku apod. ho opatrně uchopte a umístěte např. do papírové krabice, do přítmí a pokojové teploty. Pak kontaktujte odborníky na netopýry nebo stanice pro zraněné živočichy působící ve vašem regionu.
• Pokud jsou vaše problémy s netopýry takové, že je nelze jednoduše odstranit, většinou existuje řešení, jak pomoci obyvatelům domů a zároveň neublížit netopýrům. Každá situace však vyžaduje individuální přístup a odbornou pomoc.

• Strach z toho, že se vám netopýr zamotá do vlasů, je nesmyslnou pověrou. Netopýří sonar dokonale identifikuje překážky v prostoru - tedy i vás - a zvíře se vám i v letu raději vyhne.
• Obavy z prokousání se netopýrů skrz zeď do bytu jsou zcela zbytečné. Netopýři vždy využívají pouze existující otvory a škvíry a nemohou se prokousat zdí.
• Naši netopýři se živí pouze hmyzem. Nesní vám tedy ani zásoby ve spíži ani vám nebudou po nocích pít krev.
• Netopýři mají své specifické parazity, kteří však nejsou přenosní na člověka, a proto se jich nemusíte obávat. Pokud jste ale nuceni s netopýrem manipulovat, nikdy ho neberte do holých rukou, protože by vás mohl v sebeobraně pokousat. V takovém případě může stejně jako u všech ostatních zvířat existovat jisté riziko infekce.