Historie Městského muzea

Kde byl počátek?
V době první světové války po roce 1914 vznikl v Týnci spolek "Sdružení studujících" s cílem povzbudit kulturní dění v obci. Jeho program zahrnoval mimo jiné i založení místního muzea. Poválečné dění po roce 1918 v osvobozené zemi však přineslo do života lidí mnohé změny. Bývalí studenti vesměs s ukončeným vzděláním se rozjíždějí za novými pracovními příležitostmi do různých míst Československa a je proto rozhodnuto spolek rozpustit.

Významný impuls
Uplynulo dvacet sedm let, skončila šestiletá německá okupace Československa a zem si po dlouhé době svobodně vydechla. Obnovují se staré zvyky a tradice a právě jedna taková tradiční návštěva týneckých na pouti v nedalekých Netvořicích vrátila do Týnce myšlenku studentů z doby první světové války - založit městské muzeum. S údivem, ale zároveň i s úctou, stáli učitel Topič, účetní Stejskal, mladý František Šípek před vitrínami netvořického muzea plných krásných výrobků týnecké kameniny a naslouchali výkladu správce muzea pana Doležala, rodáka z Krusičan.

Návštěva byla hozenou rukavicí. Aktivizuje se činnost týneckých občanů zajímajících se o historii města a připojují se k nim i někteří z členů bývalého studentského sdružení - MUDr. Maxera, učitelé Bučina a Vendr. Úkol vybudovat městské muzeum si vzal za své vlastivědný kroužek při místní osvětové besedě. Předsedou kroužku byl zvolen učitel Josef Topič, členy se staly další učitelé týnecké školy Bučina, Reitinger a Šafrata, dále to byli Václav Stejskal, František Šípek, místní farář Jindřich Juráš a z Prahy MUDr. Maxera. Odborný dohled nad přípravami převzal dr. Tywoniak z okresního muzea v Benešově, materiální a finanční zajištění si vzal na starost sám předseda místního národního výboru Jan Lomoz společně s tajemníkem MNV Ladislavem Fulínem. Jednohlasně bylo stanoveno, že muzeum ponese název "Pamětní síň pro Týnec a okolí".

Občané Týnce pochopili výzvu vlastivědného kroužku a začali pomáhat s přípravami. Účastnili se dobrovolně na stavebních úpravách muzejních prostor v budově č.p. 48 hradního areálu a přinášeli nejrůznější pamětihodnosti pro budoucí expozici. A tak po více jak čtyřiceti letech od vyslovení myšlenky Sdružením studujících je 1. května 1959 týnecké muzeum otevřeno veřejnosti. Získané exponáty od občanů byly doplněny souborem týnecké kameniny zapůjčené z depozitáře zámku Konopiště, historií brodecké přádelny a vzorníky jejich výrobků.

Je třeba vzpomenout neúnavné práce a zásluh o chod muzea pana Václava Stejskala, účetního týnecké slévárny Metaz. Vedl veškerou muzejní evidenci, staral se o přírůstky kameniny a začal sbírat a dokumentovat předměty, potvrzující pravěké osídlení Týnecka.

Uspořádání expozic provedli manželé Velichovi z Prahy, trávící své letní dovolené v nedalekém Chrástu. Do Týnce je přivedl učitel Bučina, který se stal v novém muzeu fundovaným průvodcem a nadšeným vykladatelem týnecké historie. Tuto funkci vykonával i v době, kdy budova muzea musela být pro zchátralost pro návštěvníky uzavřena a k prohlídkám zůstala pouze románská rotunda s gotickou věží. V roce 1983 byla uzavřena prvá místnost a od roku 1986 muzeum celé. Oprava se protahovala a tak jediným, i když významným, počinem bylo pokrytí střechy rotundy, věže a muzea šindelem.

Muzeum po roce 1989
Opravy s příchodem nového starosty města Miroslava Berky po listopadové revoluci nabraly na obrátkách a od roku 1994 byla budova téměř schopna muzejního provozu. Pro nového starostu Zdeňka Březinu zůstal úkol vše dokončit, zajistit exponáty a muzeum otevřít. Byly položeny cihlové podlahy, instalováno osvětlení, místní řemeslníci vyrobili skleněné výstavní vitríny, nainstalováno zabezpečovací zařízení a mohlo se přistoupit se k instalaci expozic. Pracovnice okresního muzea paní doktorka Váňová zpracovala scénář a vybrala v Národním muzeu v Praze z jeho depozitáře reprezentativní kolekci týnecké kameniny. Následně byly otevřeny další expozice - v hradní věži expozice archeologických nálezů na Týnecku a jako poslední expozice o rozvoji Týnce a jeho místních částí.

Byl vypracován nový muzejní řád a po deseti letech dne 1.května 1996 bylo muzeum znovu slavnostně otevřeno. Prvními správci se stali manželé Nohejlovi, kteří věnovali bezmála 14 let této činnosti a za to jim právem přísluší velké díky. V roce 2003 nastoupila na místo kastelánky paní Adriana Bursová. V té době došlo k velkému oživení muzea a areálu hradu spoustou kulturních a společenských akcí (festivaly, vernisáže, koncerty, adventní neděle...). Na základě výběrového řízení se novou kastelánkou hradu a muzea stala od 1. ledna 2011 paní Magda Timplová, která spravuje muzeum dodnes.

Městské muzeum od doby nového otevření začalo plnit i jiná kulturní poslání. V galerii muzea se konají prodejní výstavy obrazů, grafik a soch současných umělců, v koncertní síni vystoupení uměleckých souborů a různých hudebních těles. Organizují se kurzy ručních prací, různé besedy a přednášky, útočiště zde nalezl také nově vzniklý ochotnický divadelní spolek. Okolí muzea slouží v letním období k pořádání větších akcí - Týnecký střep a divadelní představení.