V roce 1996 uplynulo 130 let od doby, kdy byla v Týnci nad Sázavou zastavena výroba proslulé týnecké kameniny. Snad je v tom i trochu symboliky, že právě v nadcházejícím období byla v nově adaptovaných prostorách muzea otevřena expozice týnecké kameniny, kde jsou prezentovány předměty ze sbírek městského muzea a dále pak předměty z proslulé sbírky MUDr. L. Hornova, které zapůjčilo Oddělení starších českých dějin Národního muzea v Praze.

Raná týnecká kamenina byla ušlechtile tvarována s dozvuky rokokového cítění a ovlivněna anglickou produkcí - zejména kameninou z Leedsu, a to jak ve tvarech, tak i ve výzdobě, kde se vedle malby uplatňoval i jemný reliéfní dekor.

Již od počátku byla v Týnci vyráběna figurální plastika. Zajímavá je soška sv. Jana Nepomuckého ještě s dozvuky barokního cítění, která je spojována s osobou modeléra Jana Votýpky, který do Týnce přišel z pražské manufaktury, přilákán možností vyššího výdělku. Dále lze připomenout např. bustu F. J. z Vrtby, sošku Meleagra, Adama a Evu, Venuši a Amora, bohyni Hygeiu.

Po stránce technického a uměleckého provedení je týnecká kamenina nestejné kvality. V době empírové, za doby Vrtbovy dosáhly některé výrobky tvarem i malbou vysoké úrovně. Štíhlé vázy antických siluet dekorované na žlutavé čisté polevě rovnají se nejlepším výrobkům tohoto druhu. K nim patří i stolní příbory, polévkové mísy, konvice, koflíky a talíře jemně dekorované plasticky a malbou. Později stává se provedení jednodušší a převládá zběžně malovaný dekor květinový, po lidovém způsobu. Poleva bývá technicky bezvadně provedena a působí dobře měkkým žlutavým tónem. Vedle bílé polevy bylo v pozdější době používáno také polevy zelené.V celkových tvarech přizpůsobovaly se týnecké výrobky moderním tvarům porcelánu vídeňského a míšenského. Z plastického dekoru byly v oblibě zejména dvojitě pletená ouška konvic a terrin a plastická květina místo rukojeti na víčkách. Vedle malby byly týnecké výrobky zdobeny také měditiskem v barvě černé, hnědé, modré a zelené. Některé malby jsou složité a svědčí o dovednosti autorů, jako např. koflík s miskou, na němž je vyobrazen válečný výjev z napoleonské doby. K vynikajícím malbám patří žánr ovocných zátiší, zvláště na talířích.

Velký úspěch sklízely předměty (např. jídelní a kávové soubory, vázy aj.) zdobené tiskem - o tiskacím stroji v Týnci se hovoří již k roku 1801 - pro které se v lobkowiczkém majetku zachovaly měděné desky s rytinami zámků Konopiště, Křimic, Žinkov, Zbořeného Kostelce, Týnce nad Sázavou, Benešova u Prahy a dalších. Oblíbené byly i motivy malované - uplatňují se zejména různé galantní scény v dobových oděvech, lovecké výjevy a v neposlední řadě i krajinky, opominuty nebyly ani postavy světců.

V lobkowiczkém období pak byly v oblibě zejména kobaltové tisky s bohatou květinovou bordurou a loveckými či romantickými krajinnými scénami. Uplatnil se i modře tištěný dekor sestávající z drobných kvítků nebo větších listů spojených úponky. V době lobkovické se rozšířily také tisky figurální, romantické ilustrace k dějinám, románům nebo dramatům. Zvláštní žánr tvoří talíře, košíčky a vázy prolamované a talíře na dně plasticky dekorované.

Stálá expozice, na jejímž vzniku se podílí Městský úřad v Týnci nad Sázavou, Oddělení starších českých dějin Národního muzea v Praze a Muzeum okresu Benešov se sídlem ve Vlašimi, by měla podat alespoň základní přehled historie manufaktury a její produkce. Slavnostní zahájení se uskutečnilo 1. 4. 1996 v prostorách našeho Městského muzea.